Já vždy tmavě modrý šátek,
s bílým ornamentem, s ptáčky.
Omotám si, jda v ten zmatek,
dýchat v něm však žádné hračky.
I stužku modrou uvážu,
kolem své hlavy přes čelo.
Podobu tak v masce smažu,
téměř cele, skryté tělo.
Bych odlišil se od jiných,
s bílou rouškou, jak nemocných.
Také černě ovázaných,
á la muslim, tak v očích mých.
Když již musíme se skrýti,
pamatujme i na módu.
Švadlenky, mějte se k šití,
v tomto jarním čase svodů.
s bílým ornamentem, s ptáčky.
Omotám si, jda v ten zmatek,
dýchat v něm však žádné hračky.
I stužku modrou uvážu,
kolem své hlavy přes čelo.
Podobu tak v masce smažu,
téměř cele, skryté tělo.
Bych odlišil se od jiných,
s bílou rouškou, jak nemocných.
Také černě ovázaných,
á la muslim, tak v očích mých.
Když již musíme se skrýti,
pamatujme i na módu.
Švadlenky, mějte se k šití,
v tomto jarním čase svodů.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Piš, jak o život
Co víš, o čem si bdíš i sníš, když jsi či nejsi k sobě blíž. O své době, o svém...
Pro cit a pocit
Pro cit ze dne na den žít a sen jen zřít i prosit, spádem veden v temnosvit, o š...
Prchlivá
Kde zbývá nejvíce lásky? Kde jí i nejvíce chybí.
Co víš, o čem si bdíš i sníš, když jsi či nejsi k sobě blíž. O své době, o svém...
Pro cit a pocit
Pro cit ze dne na den žít a sen jen zřít i prosit, spádem veden v temnosvit, o š...
Prchlivá
Kde zbývá nejvíce lásky? Kde jí i nejvíce chybí.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva