Rozhodnutí

Máš občanku?
Máš mozek?
Snad se umíš rozhodnout,
dřív než je pozdě!

Pokaždé snad máš,
možnost volby!
Nikdo tě do ničeho nenutí,
jestli chceš, odejdi!

Rozhodla jsi se,
cítíš se jako oběť?
Tak já čekám,
no tak mi odvěť!

Cítíš zklamání,
z toho co se děje?
Já mám zase pocity,
plné beznaděje.

Jsi snad svéprávná,
rozhodnout se umíš!
Řekni mi prosím,
čí bolest tlumíš?

Díváš se na mě,
tak jako nikdy.
Chceš po mě,
ať ti dávám sliby!

Máš starost,
o to ať usnu.
Vyčítáš si to,
když mi dáš pusu?

Snad se umíme rozhodovat,
pro to co chceme.
Stačí jen říct konec.
A každý si svou vlastní cestou jdeme.

Snad se rozhoduješ
a jsi si vědoma toho co děláš!
Můžeš říct 100x,
že už to neuděláš!

Ty za mnou jdeš
a už víš co se dít bude!
Bude to stejný,
jako minule.

Já vím že tě miluji,
ty asi nevíš co chceš.
Tak utlum svou bolest
a napiš další verš.