Cestou si šlapu blátem,
loužemi i asfaltem.
Kam tak vkročím,
vždy se točím,
bych popřál více očím.
Zkoumám, pátrám, hodnotím,
co je čím, a nebo tím.
Hledím vzhůru,
také k zemi,
bystřím vjemy,
pro svou mozkovou kůru.
Srovnávám se s prostředím,
a zájmy pak ho zředím.
Co tu pro mne,
ještě scedím,
jako náměty skromné.
loužemi i asfaltem.
Kam tak vkročím,
vždy se točím,
bych popřál více očím.
Zkoumám, pátrám, hodnotím,
co je čím, a nebo tím.
Hledím vzhůru,
také k zemi,
bystřím vjemy,
pro svou mozkovou kůru.
Srovnávám se s prostředím,
a zájmy pak ho zředím.
Co tu pro mne,
ještě scedím,
jako náměty skromné.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Liják
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva