Cestou si šlapu blátem,
loužemi i asfaltem.
Kam tak vkročím,
vždy se točím,
bych popřál více očím.
Zkoumám, pátrám, hodnotím,
co je čím, a nebo tím.
Hledím vzhůru,
také k zemi,
bystřím vjemy,
pro svou mozkovou kůru.
Srovnávám se s prostředím,
a zájmy pak ho zředím.
Co tu pro mne,
ještě scedím,
jako náměty skromné.
loužemi i asfaltem.
Kam tak vkročím,
vždy se točím,
bych popřál více očím.
Zkoumám, pátrám, hodnotím,
co je čím, a nebo tím.
Hledím vzhůru,
také k zemi,
bystřím vjemy,
pro svou mozkovou kůru.
Srovnávám se s prostředím,
a zájmy pak ho zředím.
Co tu pro mne,
ještě scedím,
jako náměty skromné.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Jen jediná
Je jiná, nevinná, vnímá svět svýma i tvýma očima, počíná si príma skrytě. Jen je...
Obyčejně
S obličejem běžným tah, co myslí běží, v dosah smysly stěží. Myšlenka vyleká, t...
Buňky
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
Je jiná, nevinná, vnímá svět svýma i tvýma očima, počíná si príma skrytě. Jen je...
Obyčejně
S obličejem běžným tah, co myslí běží, v dosah smysly stěží. Myšlenka vyleká, t...
Buňky
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva