Cestou si šlapu blátem,
loužemi i asfaltem.
Kam tak vkročím,
vždy se točím,
bych popřál více očím.
Zkoumám, pátrám, hodnotím,
co je čím, a nebo tím.
Hledím vzhůru,
také k zemi,
bystřím vjemy,
pro svou mozkovou kůru.
Srovnávám se s prostředím,
a zájmy pak ho zředím.
Co tu pro mne,
ještě scedím,
jako náměty skromné.
loužemi i asfaltem.
Kam tak vkročím,
vždy se točím,
bych popřál více očím.
Zkoumám, pátrám, hodnotím,
co je čím, a nebo tím.
Hledím vzhůru,
také k zemi,
bystřím vjemy,
pro svou mozkovou kůru.
Srovnávám se s prostředím,
a zájmy pak ho zředím.
Co tu pro mne,
ještě scedím,
jako náměty skromné.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva