ŠAŠEK NA PRUŽINCE

Otevíral víko krabice, ve které mělo být překvapení, a co se nestalo!
Nebyl tam "zajíc v pytli", ale "šašek na pružince", který mu vyskočil přímo před nos.

Chtěl jít s dobou, avšak šel i proti ní,
vždyť na srdci měl tolik co říci.
Stále zkoumal, co neblahé či dobrodiní,
co pravé jest a co krycí.

Hledal svoji podobu,
a procházel trnitým křovím.
V tu trpělivou nekonečnou dobu,
cestou k bližním svým.

Byl po ní také jat,
jak choval se hrdě a směle.
A v práci ho měl i kat,
pro ideje uvědomělé.

Stalo se však něco neskutečného,
zajat byl ten kat.
Který nevážil si slova vděčného,
pro svůj neobratný chvat.

Jaro, léto, podzim, zima,
střídají se pravidelně.
Ten, kdo dary jejich vnímá,
nemusí žít v brnění a helmě.

Otevíral víko krabice,
ve kterém překvapení mělo být.
To pak tu konalo se sice,
ale až takové nemusel mít.

Šel s dobou i proti ní,
vždyť jí měl tolik co říci.
Stále zkoumal, co neblahé či dobrodiní,
co pravé jest a co krycí.

Velký pak měl svůj cíl,
pro který žil a byl.
A nelitoval všech těchto chvil,
v nichž pravdu střídá i omyl.