Sblížení

Procházel jsem jednou Prahou,
uviděl tam dívku nahou.
Byla to jen soška,
vedle ní stál Bartoška.

Pak jsem potkal nějakou vílu,
stalo se to při aprílu.

Na smíchovské nádraží,
vláček si to přiráží.
Uhání pak přes Rudnu,
potkal jsem tam dívku cudnou.

Povídala o životě,
o Hlasu a o porotě.
Prý tam také zpívat chtěla,
za idola Rytmuse měla.

Také že ji nevzali,
férově prý nehráli.
Vzali radči modelky,
co hubené jsou délky.

Jak si se mnou povídala,
dlouho prý se nelíbala.
A já na to odpověděl,
čekám na to spoustu neděl.

Podala mi svoji ruku,
pojd na to,ty kluku.
A tak začlo líbání,
také lásky vyznání.

V Berouně jsem s vlakem stáli,
na kytaru vedle jožina hráli.
Také písně Karla Hály,
my jsme se jen tomu smáli.

Přijeli jsme do Písku,
že jsme sněli o řízku.
Zašli jsme si do hospody,
v Blanici,jé plno vody.

A tak jsme se pozděj vzali,
kluka a holku vychovali.
A tak příběh konec má,
jiný příběh, jinde začíná.