Sladká Paříž mně chytla za srdce,
v ní jsem se opět nezklamala,
projdu se ráda po Champs Elysées
vzpomínku na ní jsem si uschovala.
Eiffelovka - stará to dáma,
ostrým pohledem město hlídá,
po celém světě je přece známa,
ráda si se Seinou popovídá.
Město životem přímo bují,
tady člověk nikdy není sám,
po Seině líně lodě plují,
nad řekou se tyčí Notre-Dame.
Pomalu k Louvru kráčím,
mé myšlenky se kdesi toulají,
svůj zrak opět k Eiffelovce stáčím,
k Panthéónu se svezu starou tramvají.
Tolik krás nám Paříž nabízí,
prohlédnout vše, nelze stihnout,
jen co těch poklon stále sklízí
a vůbec nechceš nic minout.
Mona Lisa nás sleduje tajemným úsměvem,
všude kolem nás provází prastará historie,
Lucemburské zahrady se rozezní zpěvem
a mně přepadá tak často nostalgie.
Když opouštím to město na Seině,
kolem Vítězného oblouku projíždím,
zamávám naposledy staré dámě,
dávám zas městu sbohem a odjíždím.
PeopleSTAR (12 hodnocení)