Osmatřicet je ti, vím a vzpomínám.
Ï když si možná zpíváš a jsi veselá,
myslíš si v srdci: Jeseň už jde k nám ...
A za ní zima ... Proč ses zachvěla?
A možná, že si tohle ani nemyslíš,
dost jiných starostí teď asi máš.
Kéž ti bůh sehne větve k rukám níž!
Ať aspoň jasnou jeseň ochutnáš!
Ï když si možná zpíváš a jsi veselá,
myslíš si v srdci: Jeseň už jde k nám ...
A za ní zima ... Proč ses zachvěla?
A možná, že si tohle ani nemyslíš,
dost jiných starostí teď asi máš.
Kéž ti bůh sehne větve k rukám níž!
Ať aspoň jasnou jeseň ochutnáš!
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva