"Ztratím tě jednou, tak jako se ztrácí
jasný sváteční den" - říkal jsem stínu,
jímž bylas v prázdnu místnosti - "má bdělá
paměť v kvetoucích letech hledala ti
nějaké jméno, podobu: a přesto
se rozplyneš a zbude zapomnění
ve světě po nás."
Hleděla jsi do dne
mizejícího v soumraku, já mluvil
o nekonečném míru u nás doma,
jejž rozprostírá večer nad řekami.
PeopleSTAR (2 hodnocení)