Již nad obzorem svítá,
a prostor jiskřivé plní paprsky.
Tak nový den nás tu vítá,
byť pro slunce čas ještě brzký.
Věci stále zřetelnější,
jak pevný jim dáván tvar.
Pro vnitřní stavy a vnější,
toť nezbytný sluneční dar.
A hle, slunce již vychází,
ohnivý kotouč záře.
Nové děje si cestu razí,
a probouzí ze snáře.
Modrá obloha zalitá zlatem,
i svým stříbrem dohromady.
Těžko popsat, jakým karátem,
tady žádné není rady.
Je to ale zimní slunce,
které již tepla dává málo.
Nezahřeje proto ruce,
co se mi to jen v noci zdálo?
a prostor jiskřivé plní paprsky.
Tak nový den nás tu vítá,
byť pro slunce čas ještě brzký.
Věci stále zřetelnější,
jak pevný jim dáván tvar.
Pro vnitřní stavy a vnější,
toť nezbytný sluneční dar.
A hle, slunce již vychází,
ohnivý kotouč záře.
Nové děje si cestu razí,
a probouzí ze snáře.
Modrá obloha zalitá zlatem,
i svým stříbrem dohromady.
Těžko popsat, jakým karátem,
tady žádné není rady.
Je to ale zimní slunce,
které již tepla dává málo.
Nezahřeje proto ruce,
co se mi to jen v noci zdálo?
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Kam kráčíš zavlečen?
Já? Nikam, jen unikám či vznikám. A kdo se to takto ptá? Hlas tvůj, tvoje druhé ...
V poli tiká
Politika v boji vzniká podniká vyniká i vzlyká dotýká se potýká proniká a polyk...
Kdo jsme my lidé
Kdo jsme my lidé snem v písni to naše zázemí vlídné kde plaše zní co zdá se mi? ...
Já? Nikam, jen unikám či vznikám. A kdo se to takto ptá? Hlas tvůj, tvoje druhé ...
V poli tiká
Politika v boji vzniká podniká vyniká i vzlyká dotýká se potýká proniká a polyk...
Kdo jsme my lidé
Kdo jsme my lidé snem v písni to naše zázemí vlídné kde plaše zní co zdá se mi? ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva