Pohlédl jsem do slunce,
a jak oslepen jím byl.
Do očí bije prudce,
v jejím stínu pak se skryl.
Životy všem rozdává,
světlo, teplo, noc a den.
Se zemí tak spoutává,
kdo jím není okouzlen?
Avšak má své podmínky,
hřeje i spálit může.
Vysušit též pramínky,
nebo studniční skruže.
Ta hvězda naše žhnoucí,
energie záření.
Odpočívá si v noci,
dnem i oslepí zření.
a jak oslepen jím byl.
Do očí bije prudce,
v jejím stínu pak se skryl.
Životy všem rozdává,
světlo, teplo, noc a den.
Se zemí tak spoutává,
kdo jím není okouzlen?
Avšak má své podmínky,
hřeje i spálit může.
Vysušit též pramínky,
nebo studniční skruže.
Ta hvězda naše žhnoucí,
energie záření.
Odpočívá si v noci,
dnem i oslepí zření.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
- O ní -
A zase o té krásce obrazce, o lásce v hlase i sen v masce. Po té věčné trase, s...
Vše z verše
Dlouhé v ohled, krátké vratké, jměním pějí: Epik v ději, kde viník. Lyrik sní zn...
Pnutí
Nutí až k prasknutí, utíkáš v hráz suti. Uzříš snáz a vzkaž, že unikáš snáz vzd...
A zase o té krásce obrazce, o lásce v hlase i sen v masce. Po té věčné trase, s...
Vše z verše
Dlouhé v ohled, krátké vratké, jměním pějí: Epik v ději, kde viník. Lyrik sní zn...
Pnutí
Nutí až k prasknutí, utíkáš v hráz suti. Uzříš snáz a vzkaž, že unikáš snáz vzd...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva