Pohlédl jsem do slunce,
a jak oslepen jím byl.
Do očí bije prudce,
v jejím stínu pak se skryl.
Životy všem rozdává,
světlo, teplo, noc a den.
Se zemí tak spoutává,
kdo jím není okouzlen?
Avšak má své podmínky,
hřeje i spálit může.
Vysušit též pramínky,
nebo studniční skruže.
Ta hvězda naše žhnoucí,
energie záření.
Odpočívá si v noci,
dnem i oslepí zření.
a jak oslepen jím byl.
Do očí bije prudce,
v jejím stínu pak se skryl.
Životy všem rozdává,
světlo, teplo, noc a den.
Se zemí tak spoutává,
kdo jím není okouzlen?
Avšak má své podmínky,
hřeje i spálit může.
Vysušit též pramínky,
nebo studniční skruže.
Ta hvězda naše žhnoucí,
energie záření.
Odpočívá si v noci,
dnem i oslepí zření.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
S pádem
Sražen na zem, zrazen hlasem. Rázem zdá se, zmlazen v kázeň. V bázeň zase, ve ...
Noční stínohra
Na zdi temné s lampou zvenčí, stíny větví stromů jemné. Němou řečí v kázni sple...
Více ze života / Svíce života
Více ze života Co se jen tak nemihotá, z proseb střetá, mění v pouta, stroze to...
Sražen na zem, zrazen hlasem. Rázem zdá se, zmlazen v kázeň. V bázeň zase, ve ...
Noční stínohra
Na zdi temné s lampou zvenčí, stíny větví stromů jemné. Němou řečí v kázni sple...
Více ze života / Svíce života
Více ze života Co se jen tak nemihotá, z proseb střetá, mění v pouta, stroze to...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva