Slyším, jak si vyprávějí,
hory s údolím svoji pohádku,
jen občas se trochu pousmějí,
vzpomínají, co vůbec bylo na začátku.
Zda tu byly dříve hory,
nebo snad malebná údolí?
K tomu tiše šumí bory
a při vzpomínce, srdíčko je zabolí.
I ony poslouchají vyprávění řeky,
co zažila, než svou cestu našla,
dnes vedou po obou březích stezky,
kam zmizela, její krása zašlá!
Jen ty stromy, tak dlouho přece nerostou,
ale všem rády dají za pravdu,
tady ale mají volnost naprostou
i svých zkušeností mají hromadu.
Tak tu ve svornosti všichni žijí,
jeden bez druhého býti nemůže,
občas s nimi i čerti šijí,
ale nikdo s nimi nic nezmůže.
hory s údolím svoji pohádku,
jen občas se trochu pousmějí,
vzpomínají, co vůbec bylo na začátku.
Zda tu byly dříve hory,
nebo snad malebná údolí?
K tomu tiše šumí bory
a při vzpomínce, srdíčko je zabolí.
I ony poslouchají vyprávění řeky,
co zažila, než svou cestu našla,
dnes vedou po obou březích stezky,
kam zmizela, její krása zašlá!
Jen ty stromy, tak dlouho přece nerostou,
ale všem rády dají za pravdu,
tady ale mají volnost naprostou
i svých zkušeností mají hromadu.
Tak tu ve svornosti všichni žijí,
jeden bez druhého býti nemůže,
občas s nimi i čerti šijí,
ale nikdo s nimi nic nezmůže.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva