Obojí vždy úlevou jsou,
pro přetíženou duši.
Ruku v ruce, spolu jdou,
a v doplňku se neruší.
Smích nám slouží k veselí,
a uvolní tlak stresu.
Pláč ztlumí, co jsme seli,
i sportem svého dresu.
Nevěděl, zdali se smát,
nebo spíše zaplakat.
Čemu jen, tak přednost dát,
a čím nenechat zlákat.
Nakonec pak nesmál se,
ale ani neplakal.
Úlevou, cítil se blaze,
téměř jako sám pan král.
pro přetíženou duši.
Ruku v ruce, spolu jdou,
a v doplňku se neruší.
Smích nám slouží k veselí,
a uvolní tlak stresu.
Pláč ztlumí, co jsme seli,
i sportem svého dresu.
Nevěděl, zdali se smát,
nebo spíše zaplakat.
Čemu jen, tak přednost dát,
a čím nenechat zlákat.
Nakonec pak nesmál se,
ale ani neplakal.
Úlevou, cítil se blaze,
téměř jako sám pan král.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzimní slunce
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva