Když už člověk neví kudy kam,
a sám sobě v duchu říká:
“já to všechno vzdám.”
Měl by se smířit s tím,
co už nejde změnit,
jinak by musel prostě nebýt.
Nemůže bojovat s větrnými mlýny,
stále by prožíval jen smutky a splýny.
Byla jsem vždy zvyklá bojovat,
teď už chci své duši pokoj dát
a stane se, co má se stát.
Smířím se s tím
a nebudu se pořád ptát.
Pak štěstí a klid,
vrátí se snad….
a sám sobě v duchu říká:
“já to všechno vzdám.”
Měl by se smířit s tím,
co už nejde změnit,
jinak by musel prostě nebýt.
Nemůže bojovat s větrnými mlýny,
stále by prožíval jen smutky a splýny.
Byla jsem vždy zvyklá bojovat,
teď už chci své duši pokoj dát
a stane se, co má se stát.
Smířím se s tím
a nebudu se pořád ptát.
Pak štěstí a klid,
vrátí se snad….
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Slunce praží na zápraží - Martina Daňková
Slunce praží na zápraží, dědek s bábou houby smaží. Pes si odpliv, kocour mňouká...
Pro lásku - Jana Polcarová
Pro lásku chci své srdce dát netřeba se toho bát Láska nic nesebere a nelituje P...
Září tě vítá - Ivana Knetlová
U okna v podkroví klapla malá klika, den ručkou laskavou září Tě vítá, do jemnýc...
Slunce praží na zápraží, dědek s bábou houby smaží. Pes si odpliv, kocour mňouká...
Pro lásku - Jana Polcarová
Pro lásku chci své srdce dát netřeba se toho bát Láska nic nesebere a nelituje P...
Září tě vítá - Ivana Knetlová
U okna v podkroví klapla malá klika, den ručkou laskavou září Tě vítá, do jemnýc...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva