Když už člověk neví kudy kam,
a sám sobě v duchu říká:
“já to všechno vzdám.”
Měl by se smířit s tím,
co už nejde změnit,
jinak by musel prostě nebýt.
Nemůže bojovat s větrnými mlýny,
stále by prožíval jen smutky a splýny.
Byla jsem vždy zvyklá bojovat,
teď už chci své duši pokoj dát
a stane se, co má se stát.
Smířím se s tím
a nebudu se pořád ptát.
Pak štěstí a klid,
vrátí se snad….
a sám sobě v duchu říká:
“já to všechno vzdám.”
Měl by se smířit s tím,
co už nejde změnit,
jinak by musel prostě nebýt.
Nemůže bojovat s větrnými mlýny,
stále by prožíval jen smutky a splýny.
Byla jsem vždy zvyklá bojovat,
teď už chci své duši pokoj dát
a stane se, co má se stát.
Smířím se s tím
a nebudu se pořád ptát.
Pak štěstí a klid,
vrátí se snad….
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Píseň srdce - Ivana Knetlová
Zvuk tónů večera do kraje se choulí, slunko se k peřinám oblačným kulí, vlaštov...
Pro štěstí - Jaroslav Rojíček
Jedna mince pro štěstí, hodnota je směšně malá, je spíš pro to, aby hřála dlaň, ...
Mé jméno - Petronila Ševčíková
Když jen zašeptáš mé jméno, srdce se rozběhne jakoby vyskočit mělo z hrudi... kr...
Zvuk tónů večera do kraje se choulí, slunko se k peřinám oblačným kulí, vlaštov...
Pro štěstí - Jaroslav Rojíček
Jedna mince pro štěstí, hodnota je směšně malá, je spíš pro to, aby hřála dlaň, ...
Mé jméno - Petronila Ševčíková
Když jen zašeptáš mé jméno, srdce se rozběhne jakoby vyskočit mělo z hrudi... kr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva