Když už člověk neví kudy kam,
a sám sobě v duchu říká:
“já to všechno vzdám.”
Měl by se smířit s tím,
co už nejde změnit,
jinak by musel prostě nebýt.
Nemůže bojovat s větrnými mlýny,
stále by prožíval jen smutky a splýny.
Byla jsem vždy zvyklá bojovat,
teď už chci své duši pokoj dát
a stane se, co má se stát.
Smířím se s tím
a nebudu se pořád ptát.
Pak štěstí a klid,
vrátí se snad….
a sám sobě v duchu říká:
“já to všechno vzdám.”
Měl by se smířit s tím,
co už nejde změnit,
jinak by musel prostě nebýt.
Nemůže bojovat s větrnými mlýny,
stále by prožíval jen smutky a splýny.
Byla jsem vždy zvyklá bojovat,
teď už chci své duši pokoj dát
a stane se, co má se stát.
Smířím se s tím
a nebudu se pořád ptát.
Pak štěstí a klid,
vrátí se snad….
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Žlutý petrklíč - Jaroslav Rojíček
Snad jen neposlušný vlas mohl na rameno stéci, nebo to jedna z řas ze snů zapadl...
Velikonoční vajíčko - Raven
Kdekdo už spěchá aby svlék své hříchy o Velké noci já jsem jen jedno z barevnýc...
Velikonoce
Z plných plic již jaro dýchá, ptáci k nám vracejí se z ciziny. Mnoho barev jara ...
Snad jen neposlušný vlas mohl na rameno stéci, nebo to jedna z řas ze snů zapadl...
Velikonoční vajíčko - Raven
Kdekdo už spěchá aby svlék své hříchy o Velké noci já jsem jen jedno z barevnýc...
Velikonoce
Z plných plic již jaro dýchá, ptáci k nám vracejí se z ciziny. Mnoho barev jara ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva