Když už člověk neví kudy kam,
a sám sobě v duchu říká:
“já to všechno vzdám.”
Měl by se smířit s tím,
co už nejde změnit,
jinak by musel prostě nebýt.
Nemůže bojovat s větrnými mlýny,
stále by prožíval jen smutky a splýny.
Byla jsem vždy zvyklá bojovat,
teď už chci své duši pokoj dát
a stane se, co má se stát.
Smířím se s tím
a nebudu se pořád ptát.
Pak štěstí a klid,
vrátí se snad….
a sám sobě v duchu říká:
“já to všechno vzdám.”
Měl by se smířit s tím,
co už nejde změnit,
jinak by musel prostě nebýt.
Nemůže bojovat s větrnými mlýny,
stále by prožíval jen smutky a splýny.
Byla jsem vždy zvyklá bojovat,
teď už chci své duši pokoj dát
a stane se, co má se stát.
Smířím se s tím
a nebudu se pořád ptát.
Pak štěstí a klid,
vrátí se snad….
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Kameny na rozcestí
Našla jsem kameny na rozcestí, směrovku vepsanou každý ten kamínek. Na jednom ps...
Nevím - Petra Kadlčíková
Nevím, proč si jeden druhého nevšímá, mrzí mně takový svět, lidem je skoro vše l...
Štěstí - Jana Polcarová
Štěstí je vůbec narodit se Ocitnout se na této planetě Štěstí je ráno probudit s...
Našla jsem kameny na rozcestí, směrovku vepsanou každý ten kamínek. Na jednom ps...
Nevím - Petra Kadlčíková
Nevím, proč si jeden druhého nevšímá, mrzí mně takový svět, lidem je skoro vše l...
Štěstí - Jana Polcarová
Štěstí je vůbec narodit se Ocitnout se na této planetě Štěstí je ráno probudit s...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva