Hledím jen tak po zemi,
ale co to nevidím.
To snad asi zdá se mi,
spím já ještě, nebo bdím?
Malé smítko tam leží,
v prachu, špíně schoulené.
A rozpoznat jen stěží,
zda pravdivé, či sněné.
Shýbnu se pro to smítko,
pozvednu je a zkoumám.
Ale ty, malé šídítko,
oči již otevřené mám.
A tolika vidím věcí,
i v tak málu skrytý svět.
Byť, předmět to již tlecí,
podnítil mé vize hned.
Vidím tmu i světlo jeho,
mnohé tvary, s úkryty.
Z hlediska pak, pocitu mého,
také pohádkové mýty.
ale co to nevidím.
To snad asi zdá se mi,
spím já ještě, nebo bdím?
Malé smítko tam leží,
v prachu, špíně schoulené.
A rozpoznat jen stěží,
zda pravdivé, či sněné.
Shýbnu se pro to smítko,
pozvednu je a zkoumám.
Ale ty, malé šídítko,
oči již otevřené mám.
A tolika vidím věcí,
i v tak málu skrytý svět.
Byť, předmět to již tlecí,
podnítil mé vize hned.
Vidím tmu i světlo jeho,
mnohé tvary, s úkryty.
Z hlediska pak, pocitu mého,
také pohádkové mýty.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzimní slunce
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva