Smrt v temnu

Ležím na chladné zemité podlaze,
všude kolem mě je krev,
smrt nechutná vůbec blaze,
ale je lepší než tenhle krutý svět.

Kdybych měla na vybranou a mohla začít znovu od začátku,
nevzala bych tuhle možnost, vzdala bych se narozenin i svátku,
proč bych tu měla zůstávat po tom všem,
proč bych znovu začínala život naplněný zlem.

Ležím v temnu v lese,
už skoro mrtvá jsem,
mé tělo se zimou třese,
a v hlavě se mi přehrává každý chmurný den.

V očích mám slzy,
snažím se rozhlédnout a najít tvoje tělo,
moje smrt už přijde brzy,
chtěla bych ti ještě dřív než umřu říct, co se v tomhle lese dělo.

Šmátrám rukou po zemi,
mé svaly už jsou znaveny,
ale nakonec ve tmě uchopím ruku tvou,
z posledních sil se plazím za tebou.

Nevidíš mou uslzenou tvář,
jen slyšíš jak na tebe křičím že jsi lhář,
chvíli ti trvá než pochopíš slova, které vycházejí z mojí pusy,
místo aby ses mi naposled omluvil, dáš mi facku, vážně hustý.

Ty jsi teda frajer, to se pozná,
lituji toho že tvou pravou stránku moc lidí nezná,
chci ti plivnou do tváře, ale nemohu zvednout hlavu, škrtíš mě,
asi tě to baví, asi je ti to příjemné, je mi z tebe zle.

Nevím jestli si tímhle pomůžeš, stejně umírám,
ale za to co si provedl, to takhle jen tak nenechám,
bojuji a odháním mdloby,
vzpomínám si jak si mě prý miloval, jó to byly doby.

Máchám rukama kolem sebe, snažím se chytit cokoliv,
utrhla jsem nějakou větev, ale stihl jsi mě odzbrojit,
ale nevzdávám se hledám dál,
nacházím nůž, kterým jsem si podřezala žíly, leží opodál.

Chytnu ho a bodám s ní do tebe,
jsem psychopat a když už nemůžeš bodám do sebe,
doufám že půjdeš do pekla a já do nebe,
chcípni ty zrůdo, nikdo už ti nepomůže, nikdo se nezajímá o tebe.

Líbí se mi ten tvůj pohled, ve kterém je ukryt strach,
tak co už cítíš vlastní krve pach,
doufám že cítíš tu bolest, taky jsem jí cítila,
nezapomenu na to, jak si to udělal a bylo ti jedno že jsem křičela.

Tak teď si užij tu bezmoc, co jsem zažila i já,
teď už víš že potom všem je země holka navždy zlá,
budu tu sedět a dívat se na to jak umíráš,
budu jako ty, vím moc dobře jak se v tomhle vyžíváš.

A až umřeš půjdu svůj život skončit pryč,
nás dva už nebude spojovat nic, ani tvůj chtíč,
ani to dítě, které zemře se mnou v tomhle lesíku,
ano je tvoje ty jeden chcípáku.

Nikdy nepozná tenhle svět,
vrátím ho do tmy zpět,
směješ se, ale vidím slzy v tvých očích,
všichni tři dnes zemřeme v těchhle hodinách nočních.

Jen ty budeš první na řadě,
protože ty můžeš za vše,
jen ty jsi tady na vině,
světu stejně bude líp bez tebe i beze mě.

Chceš obejmout,na to zapomeň,
tak už zemři, ať tě navždy může pohltit zem,
nesahej na mě, nech mě už odejít, já už tu déle nebudu,
můj život končí a tvůj taky, ale já tě naposledy vidět nechci, jdu.

Umřu od tebe co nejdál to půjde,
tebe možná najdou, ale moje tělo už nikdy více ne,
tak se tu měj a hlavně shnij v pekle,
já umřu v poklidu a doufám že tobě nebude pěkně.

Za to vše jak doufám budeš trpět,
tak páá ty hajzle teď už prostě nemůžeš uspět,
už totiž nejsi tak silný a krve ti rychle ubývá,
ani nevíš jak moje srdce tuhle chvíli užívá.

Musím ale jít, můj čas se krátí, cítím to,
odejdu co nejdál od tebe, a pak ukončím to...
krásná bude tahle smrt v lese a v temnu,
promiň bože že si život beru, ale dneska prostě zhebnu............