Smuteční vrba hlavu svou kloní,
je stejně ztrápená tak jako vloni.
Vlasy si smáčí na hladině jezera,
ať už by chtěla a nebo nechtěla.
Schází jí křídla k rozletu,
kořeny ji váží k zemi je stále tu.
Snad jen ve svých tajných snech,
vznáší se, jako ptáci na křídlech.
Je neviditelná, každý už ji zná,
není krásná, kéž by byla kouzelná.
Snad aspoň sama pro sebe,
zvedla by ze smutku hlavu a koukla se na nebe….
je stejně ztrápená tak jako vloni.
Vlasy si smáčí na hladině jezera,
ať už by chtěla a nebo nechtěla.
Schází jí křídla k rozletu,
kořeny ji váží k zemi je stále tu.
Snad jen ve svých tajných snech,
vznáší se, jako ptáci na křídlech.
Je neviditelná, každý už ji zná,
není krásná, kéž by byla kouzelná.
Snad aspoň sama pro sebe,
zvedla by ze smutku hlavu a koukla se na nebe….
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Asi žárlím - Petronila Ševčíková
Asi žárlím... Hvězdná noc. Jdeme ztichlou, liduprázdnou ulicí... miliony očí za ...
O zlobivé pračce - Petra Walkerová
Jsem automatická pračka Prostě praní, to je pro mne hračka Ale cítím na sobě spo...
Múza mě políbila - Raven
V kapse mám ještě dvě tři kila neděle sotva začala v parku mě múza políbila vane...
Asi žárlím... Hvězdná noc. Jdeme ztichlou, liduprázdnou ulicí... miliony očí za ...
O zlobivé pračce - Petra Walkerová
Jsem automatická pračka Prostě praní, to je pro mne hračka Ale cítím na sobě spo...
Múza mě políbila - Raven
V kapse mám ještě dvě tři kila neděle sotva začala v parku mě múza políbila vane...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva