Smuteční vrba hlavu svou kloní,
je stejně ztrápená tak jako vloni.
Vlasy si smáčí na hladině jezera,
ať už by chtěla a nebo nechtěla.
Schází jí křídla k rozletu,
kořeny ji váží k zemi je stále tu.
Snad jen ve svých tajných snech,
vznáší se, jako ptáci na křídlech.
Je neviditelná, každý už ji zná,
není krásná, kéž by byla kouzelná.
Snad aspoň sama pro sebe,
zvedla by ze smutku hlavu a koukla se na nebe….
je stejně ztrápená tak jako vloni.
Vlasy si smáčí na hladině jezera,
ať už by chtěla a nebo nechtěla.
Schází jí křídla k rozletu,
kořeny ji váží k zemi je stále tu.
Snad jen ve svých tajných snech,
vznáší se, jako ptáci na křídlech.
Je neviditelná, každý už ji zná,
není krásná, kéž by byla kouzelná.
Snad aspoň sama pro sebe,
zvedla by ze smutku hlavu a koukla se na nebe….
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Človíčku - George Walker
Kam jsi to zabloudil,příteli človíčku, opouštíš světlo a vítá tě stín, věčnost u...
Kometa - Jana Polcarová
Galaxií prolétla kometa jasným světlem prozářila smysl života Prohlédla planety,...
Konec a začátek - Jaroslav Rojíček
Je podzim, zima už se blíží, a teplo bude chvíli lhát, chlad s vodou projde temn...
Kam jsi to zabloudil,příteli človíčku, opouštíš světlo a vítá tě stín, věčnost u...
Kometa - Jana Polcarová
Galaxií prolétla kometa jasným světlem prozářila smysl života Prohlédla planety,...
Konec a začátek - Jaroslav Rojíček
Je podzim, zima už se blíží, a teplo bude chvíli lhát, chlad s vodou projde temn...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva