Smuteční vrba hlavu svou kloní,
je stejně ztrápená tak jako vloni.
Vlasy si smáčí na hladině jezera,
ať už by chtěla a nebo nechtěla.
Schází jí křídla k rozletu,
kořeny ji váží k zemi je stále tu.
Snad jen ve svých tajných snech,
vznáší se, jako ptáci na křídlech.
Je neviditelná, každý už ji zná,
není krásná, kéž by byla kouzelná.
Snad aspoň sama pro sebe,
zvedla by ze smutku hlavu a koukla se na nebe….
je stejně ztrápená tak jako vloni.
Vlasy si smáčí na hladině jezera,
ať už by chtěla a nebo nechtěla.
Schází jí křídla k rozletu,
kořeny ji váží k zemi je stále tu.
Snad jen ve svých tajných snech,
vznáší se, jako ptáci na křídlech.
Je neviditelná, každý už ji zná,
není krásná, kéž by byla kouzelná.
Snad aspoň sama pro sebe,
zvedla by ze smutku hlavu a koukla se na nebe….
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
List - Petra Kadlčíková
Tiše list za listem padá k zemi z korun stromů nad našimi hlavami. Vypadá, jak o...
Živote můj - Jana Polcarová
Živote můj, už mě nebolíš... Snad bolela mne očekávání, že svět je krásné místo ...
Podzim je stará teta - Raven
Podzim je moje stará teta trvalou z kouře, úsměv z kamene v očích má ještě slabý...
Tiše list za listem padá k zemi z korun stromů nad našimi hlavami. Vypadá, jak o...
Živote můj - Jana Polcarová
Živote můj, už mě nebolíš... Snad bolela mne očekávání, že svět je krásné místo ...
Podzim je stará teta - Raven
Podzim je moje stará teta trvalou z kouře, úsměv z kamene v očích má ještě slabý...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva