Smuteční vrba hlavu svou kloní,
je stejně ztrápená tak jako vloni.
Vlasy si smáčí na hladině jezera,
ať už by chtěla a nebo nechtěla.
Schází jí křídla k rozletu,
kořeny ji váží k zemi je stále tu.
Snad jen ve svých tajných snech,
vznáší se, jako ptáci na křídlech.
Je neviditelná, každý už ji zná,
není krásná, kéž by byla kouzelná.
Snad aspoň sama pro sebe,
zvedla by ze smutku hlavu a koukla se na nebe….
je stejně ztrápená tak jako vloni.
Vlasy si smáčí na hladině jezera,
ať už by chtěla a nebo nechtěla.
Schází jí křídla k rozletu,
kořeny ji váží k zemi je stále tu.
Snad jen ve svých tajných snech,
vznáší se, jako ptáci na křídlech.
Je neviditelná, každý už ji zná,
není krásná, kéž by byla kouzelná.
Snad aspoň sama pro sebe,
zvedla by ze smutku hlavu a koukla se na nebe….
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Potřetí mi bude dvacet - Raven
Život to je trudná práce jenže v truhle těsno je potřetí už je mi dvacet tak mus...
Spinkej broučku
Další tropický den pomalu končí, vychází na nebi první hvězdička. Mamince únavou...
Mraky - Petra Kadlčíková
Mraky ty obrazy na nebi, co krásu přírody velebí. Jednou jsou to bílí beránci z ...
Život to je trudná práce jenže v truhle těsno je potřetí už je mi dvacet tak mus...
Spinkej broučku
Další tropický den pomalu končí, vychází na nebi první hvězdička. Mamince únavou...
Mraky - Petra Kadlčíková
Mraky ty obrazy na nebi, co krásu přírody velebí. Jednou jsou to bílí beránci z ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva