Smuteční vrba hlavu svou kloní,
je stejně ztrápená tak jako vloni.
Vlasy si smáčí na hladině jezera,
ať už by chtěla a nebo nechtěla.
Schází jí křídla k rozletu,
kořeny ji váží k zemi je stále tu.
Snad jen ve svých tajných snech,
vznáší se, jako ptáci na křídlech.
Je neviditelná, každý už ji zná,
není krásná, kéž by byla kouzelná.
Snad aspoň sama pro sebe,
zvedla by ze smutku hlavu a koukla se na nebe….
je stejně ztrápená tak jako vloni.
Vlasy si smáčí na hladině jezera,
ať už by chtěla a nebo nechtěla.
Schází jí křídla k rozletu,
kořeny ji váží k zemi je stále tu.
Snad jen ve svých tajných snech,
vznáší se, jako ptáci na křídlech.
Je neviditelná, každý už ji zná,
není krásná, kéž by byla kouzelná.
Snad aspoň sama pro sebe,
zvedla by ze smutku hlavu a koukla se na nebe….
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Které dítě mám prý nejraději? - Dana Drexlerová
Které dítě mám prý nejraději? Lehká otázka Je to tak prosté! Přece to nejmenší d...
Kometa - Jarek Rojíček
Malý kousek bílé niti na obloze nocí svítí, chvostem v dálce zametá trochu rozcu...
Vůně tvého těla - Dana Drexlerová
Vůně tvého těla ulpěla v mém čichu v mých vzpomínkách, ranních hodinách, nočním ...
Které dítě mám prý nejraději? Lehká otázka Je to tak prosté! Přece to nejmenší d...
Kometa - Jarek Rojíček
Malý kousek bílé niti na obloze nocí svítí, chvostem v dálce zametá trochu rozcu...
Vůně tvého těla - Dana Drexlerová
Vůně tvého těla ulpěla v mém čichu v mých vzpomínkách, ranních hodinách, nočním ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva