Hrubou nití tkám, větu za větou,
nepochopitelná mi snění.
Je to možno, že růže rozkvetou
na sukovitém kmeni?
Tvrdá slova mi ze rtů padají,
jako kameny do modrých zřídel.
Je to možno, že cestou vzeplají
a neotrou snu křídel?
nepochopitelná mi snění.
Je to možno, že růže rozkvetou
na sukovitém kmeni?
Tvrdá slova mi ze rtů padají,
jako kameny do modrých zřídel.
Je to možno, že cestou vzeplají
a neotrou snu křídel?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
VESELÁ SERENÁDA - Maxim Rylskyj
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva