Kdesi v dáli, ozývá se zvon
a já nemám nikde stání.
Snad mám k smutku sklon,
že jsem v pohodě - je jen zdání.
Tak rád bych se jenom radoval,
vždyť život není zas tak dlouhý.
Dlouho jsem na tom pracoval,
ale stále, mně zbývají jenom touhy.
Je to smutné pomyšlení,
ale víc už dělat nemohu!
Hledám stále nějaké rozptýlení,
snad nakonec - ten smutek přemohu.
a já nemám nikde stání.
Snad mám k smutku sklon,
že jsem v pohodě - je jen zdání.
Tak rád bych se jenom radoval,
vždyť život není zas tak dlouhý.
Dlouho jsem na tom pracoval,
ale stále, mně zbývají jenom touhy.
Je to smutné pomyšlení,
ale víc už dělat nemohu!
Hledám stále nějaké rozptýlení,
snad nakonec - ten smutek přemohu.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
JARNÍ NEPOKOJ - Bohuslav Richter
Tráva se probouzí. zezelená za chvilku, až přinesou jí deště jarní košilku. Na ...
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
JARNÍ NEPOKOJ - Bohuslav Richter
Tráva se probouzí. zezelená za chvilku, až přinesou jí deště jarní košilku. Na ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva