SOMATICKÁ A PSYCHICKÁ SUBSTANCE ČLOVĚKA

Ta druhá substance představuje schopnost převedení vlastní hmotné existence do existence duševní. Člověk tak pozbývá do jisté míry fyzické viditelnosti ve prospěch svého ducha. A naopak zase zpětná schopnost, tj. zhmotnění psychické substance.

No, to jsou mi ale novinky,
pravil jeden vědec druhému.
Dosud o tom žádné zmínky,
nedolehlo k uchu mému.

Já to také slyším prvně,
a kdože tohle tady šíří?
Koho slyšeti a neviděti vně,
co jen prach po sobě víří?

Jak je toto možné,
nehmotným se státi?
Asi to jen přání zbožné,
co pro takový trik by musel znáti!

Patrně bude více umět,
že okem my ho nevidíme.
Nějaký ten prostorový průmět,
či spíme a přitom bdíme?

Ne, pane vědný kolego,
něco nám tady uniká.
Nejspíš to bude klamné ego,
a naše mělčí nika.

Umění kontrastní s vědou,
a věda múzám nezbytná.
Jakou další nápovědou,
když idea tu nedobytná?

Jsou mi to ale noviny,
pravil vědec vědci.
Všichni jsme tu nevinní,
a tajemné se dějí věci.

Umělec i vědec tvoří,
každý ve svém oboru.
I spoluprací někdy hoří,
v uměno-vědném souboru.