Smutek stejně jako štěstí,
příroda je dala nám.
Každá stopa vede tam,
všechno končí v podobenství.
Jarních polí svěží lán
první mladou něhu věští,
hoříš žárem slunce, než ti
bude v lásce odevzdán.
Svlačec pne se kolem stromu
a my, jen ho vidíme,
po věrnosti toužíme,
pevné a tak něžné k tomu.
Všechno nám náš obraz vrátí,
se vším cítíme se spjatí.
příroda je dala nám.
Každá stopa vede tam,
všechno končí v podobenství.
Jarních polí svěží lán
první mladou něhu věští,
hoříš žárem slunce, než ti
bude v lásce odevzdán.
Svlačec pne se kolem stromu
a my, jen ho vidíme,
po věrnosti toužíme,
pevné a tak něžné k tomu.
Všechno nám náš obraz vrátí,
se vším cítíme se spjatí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva