Hvězdy nahoře byly jasně čitelné vzduchem se nesla vůně tvých vlasů, hladil jsem tě po tváři a bylo zřetelné, my, nechceme odplynout do starých časů. Šeptal jsem s vánkem medová slova pro tvé uši a vím že úsměv, ten ti přece sluší. Měl jsem ve své dlani k tobě klíč stačilo s ním otočit v tvém zámku, ale síla okamžiku mě žene pryč. Nechám si o tobě zdát ve svém spravedlivém spánku.