Klepeta rudá do obilí se vnořila.
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Letní slunce v duši
Ze strnišť již vítr fouká, po obloze mraky se honí. Mokré domy a zmáčená i louka...
Ležela perla na mé dlani - Raven
Ležela perla na mé dlani jediná krůpěj v misce dlaně o noci jasné, svaté Anně d...
Struny ve větru - Josef Hora
Zaťukal někdo na dveře. Hlas pravil mi: Neotvírej! Jaro to nemohlo být, je po...
Ze strnišť již vítr fouká, po obloze mraky se honí. Mokré domy a zmáčená i louka...
Ležela perla na mé dlani - Raven
Ležela perla na mé dlani jediná krůpěj v misce dlaně o noci jasné, svaté Anně d...
Struny ve větru - Josef Hora
Zaťukal někdo na dveře. Hlas pravil mi: Neotvírej! Jaro to nemohlo být, je po...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva