Klepeta rudá do obilí se vnořila.
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KLETBA - Petra Kadlčíková
Mladá, krásná dívka ve věku sedmnácti let, usne a už nebude se probouzet. V trnu...
Sedmá elegie - Jiří Orten
Píši vám, Karino, a nevím, zda jste živa, zda nejste nyní tam, kde se už netouží...
Zimní krajina - Petra Kadlčíková
Bílá krajina v sevření mrazu tichá, spící a bez výrazu. Září pod noční oblohou v...
Mladá, krásná dívka ve věku sedmnácti let, usne a už nebude se probouzet. V trnu...
Sedmá elegie - Jiří Orten
Píši vám, Karino, a nevím, zda jste živa, zda nejste nyní tam, kde se už netouží...
Zimní krajina - Petra Kadlčíková
Bílá krajina v sevření mrazu tichá, spící a bez výrazu. Září pod noční oblohou v...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva