Klepeta rudá do obilí se vnořila.
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Most přes minulost - Pavlína Adamcová
Jsou pocity, které nevysvětlíš slovy, a tak se je jen málokdo doví. Jsou myšlenk...
Nahá noc - Raven
Noc už si zpola svlékla tmu teď skoro nahá čelí svítání jak když se vdova oddá j...
Modlitba - Petra Kadlčíková
Bez světla není stín, bez světla není života, bohužel dobře vím co, je to strach...
Jsou pocity, které nevysvětlíš slovy, a tak se je jen málokdo doví. Jsou myšlenk...
Nahá noc - Raven
Noc už si zpola svlékla tmu teď skoro nahá čelí svítání jak když se vdova oddá j...
Modlitba - Petra Kadlčíková
Bez světla není stín, bez světla není života, bohužel dobře vím co, je to strach...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva