Klepeta rudá do obilí se vnořila.
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
SLOVA - Petra Kadlčíková
Kolik jich jen za den vyslovíme, jen tak, jakoby nic do větru, aniž o tom přemýš...
Adventní trhy
Nastal adventních trhů čas, vše září u nás i všade ve světě. Vůně pochoutek a tr...
VÁNOCE - Petra Kadlčíková
Lesk baněk, tiché hlasy, těšení, tajná přání, co se ve skutečnost promění. Vůně ...
Kolik jich jen za den vyslovíme, jen tak, jakoby nic do větru, aniž o tom přemýš...
Adventní trhy
Nastal adventních trhů čas, vše září u nás i všade ve světě. Vůně pochoutek a tr...
VÁNOCE - Petra Kadlčíková
Lesk baněk, tiché hlasy, těšení, tajná přání, co se ve skutečnost promění. Vůně ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva