Klepeta rudá do obilí se vnořila.
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ta země česká - Tomáš Lukavec
Ta země česká – to ona je tam, kde z kapky deště podzimu, drahokam vykouzlí jen ...
Večerníček slaví
Než večer dítě zavřeš víčka, zhlédneš kouzelného večerníčka. Nikdo by nevěřil za...
Každý si vybere - Raven
Farář, když z bicyklu sesedal pocítil nad sebou lítost proč nemám, Pane, alespoň...
Ta země česká – to ona je tam, kde z kapky deště podzimu, drahokam vykouzlí jen ...
Večerníček slaví
Než večer dítě zavřeš víčka, zhlédneš kouzelného večerníčka. Nikdo by nevěřil za...
Každý si vybere - Raven
Farář, když z bicyklu sesedal pocítil nad sebou lítost proč nemám, Pane, alespoň...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva