Klepeta rudá do obilí se vnořila.
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Výletní - Jaroslav Rojíček
Něco si přej, hvězda padá, nohy už máme od rosy, a taky mokrá celá záda, sledova...
Potřetí mi bude dvacet - Raven
Život to je trudná práce jenže v truhle těsno je potřetí už je mi dvacet tak mus...
Spinkej broučku
Další tropický den pomalu končí, vychází na nebi první hvězdička. Mamince únavou...
Něco si přej, hvězda padá, nohy už máme od rosy, a taky mokrá celá záda, sledova...
Potřetí mi bude dvacet - Raven
Život to je trudná práce jenže v truhle těsno je potřetí už je mi dvacet tak mus...
Spinkej broučku
Další tropický den pomalu končí, vychází na nebi první hvězdička. Mamince únavou...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva