Klepeta rudá do obilí se vnořila.
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
Už pokosili a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.
Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.
(Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem)
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Prázdné kapsy - Raven
Ruce si šoupnu do kapes asi bych to měl napsat a tak to zkusím ještě dnes: O čem...
Moudrost želvy
Žila želva ve vodách rybníka, vydala se po břehu na procházku. Polní zajíc kolem...
Schovám se ti pod víčka - Marek Podsedník
Schovám se jednou pod tvá víčka Kouknu, kam tvé oči se dívají a básně budu psát...
Ruce si šoupnu do kapes asi bych to měl napsat a tak to zkusím ještě dnes: O čem...
Moudrost želvy
Žila želva ve vodách rybníka, vydala se po břehu na procházku. Polní zajíc kolem...
Schovám se ti pod víčka - Marek Podsedník
Schovám se jednou pod tvá víčka Kouknu, kam tvé oči se dívají a básně budu psát...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva