Teď, když mám tě na dosah, nevím, co cítím.
Snad jen zmatenost, co vrátila se před spaním.
Teď, když si spolu zase píšeme, měla bych z toho mít nejspíš radost.
Ta však zmizela někam daleko. Daleko ode mě.
Teď, když tě zase vidím, to jediné mi něco dává.
To jediné mi říká, že stále ještě něco cítím...
Snad jen zmatenost, co vrátila se před spaním.
Teď, když si spolu zase píšeme, měla bych z toho mít nejspíš radost.
Ta však zmizela někam daleko. Daleko ode mě.
Teď, když tě zase vidím, to jediné mi něco dává.
To jediné mi říká, že stále ještě něco cítím...
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva