Znovu je v Praze noc. Zas minul jeden ze dnů táhnoucích za sebou přes hory modrý šál. Tma padá na Prahu, po starých domech ke dnu, přes tichý Barrandov stín někam utíkal.
Utichl šepot rtů, chrámová loď je tichá. Úderem půlnoci do oken nesmělí svatí zas vystoupí - každý z nich sotva dýchá úsměvem rozťatým německou čepelí.