Starý Plzenec

Nejkrásnější na světě,
je Plzence v zimě, v létě.
Máme Hůrku, Radyni,
i maminky v kuchyni.
Ty nám pečou, ty nám vaří,
jsou to také lidé dobří.

Máme také vinárnu,
kdo má trošku elánu.
Na házenou může jíti,
a našim klukům fanditi.

Mezi nimi Havlík byl,
i ve světě zvítězil.
Stejně také Filip Jícha,
nebo také známý Vícha.

Ten jse po smrti,
zůstali tu jen děti.

A my jenom doufáme,
že ve světě šanci máme.

Potom také fotbalisté,
mají také místo jisté.
Jenom více fanditi,
jako staří tak i děti.

Co se týče umění,
máme krásná stavení.
Mezi nimi je i škola,
je tam také stojan na kola.

Dominantou Plzence,
je kostel svatého Vavřince.
A ten stojí proti kašně,
nerostou tam ale třešně.

Ty však rostou na Hůrce,
chtějí je však pokácet.

Co pak můžou lidé dělat,
když pod třešní se chtějí líbat.
Musí jíti do jiného kraje,
kde jsou třešní aleje.

Nebo jíti do hospody,
napít se piva, nebo vody.
A tak láska taky kvete,
jako v zimě tak i v létě.