Střevíce - Jaroslav Seifert
Můj hořký podzime, tvé ocúny
jsem dýchal, když jsem pil tvé deště zdlouhavé,
a nebe, plné těžkých krůpějí,
mi splachovalo z očí sůl
marnosti, v níž tuhly smutky mé.
Přes třicet sněhů jíti nazpátek
a jako dítě bezzubé
nad křtitelnicí plakat potichu,
nepoznat ani žalů, ani radostí
a ani vášně, která prokousává pleť,
úst, která pospíchal jsem líbati
- ó proč ten spěch,
ubohé střevíce? -
Tvých ocúnů, můj hořký podzime,
i dešťů bez konce,
jaro, tvých cukrových písniček,
jež slýchával jsem ve tvém ráhnoví!
Neděle je den Páně, neděle je den Páně,
ty dny však nejsou mé.
PeopleSTAR (1 hodnocení)