Sedí Věra na posteli,
dělá se prý prstem.
Ona bydlí ve Veselí,
hned za tím mostem.
Je to mladá dívenka,
moje milá snoubenka.
Každé ráno při okýnku,
vyhrne si svojí sukýnku.
Pak se kouká pohledem,
tím střešním oknem ven.
Buchta ale vidět není,
jen ze vnitř zuby cení.
Zda má buchta zuby,
neviděl jsem nikdy.
Možná v nějaké pohádce,
o šípkové sněhurce.
Nemůže však pro děti býti,
dávat ji nesmí do desíti.
Po desáté klidně hej,
hoň si ho a m.dej.
PeopleSTAR (1 hodnocení)