Svítící, jemná krajina,
zamžená předjařím.
Ze vzácné misky z nefritu,
zbyl z kouře jenom stín.
Šperky se válí v polštářích
a já se probouzím.
Vlaštovky nejsou dosud zpět,
hraje se zas "sto trav".
Švestkové květy opadly,
chmýří vrb je jak dým.
Houpačka celá provlhla
večerním zamžením.
zamžená předjařím.
Ze vzácné misky z nefritu,
zbyl z kouře jenom stín.
Šperky se válí v polštářích
a já se probouzím.
Vlaštovky nejsou dosud zpět,
hraje se zas "sto trav".
Švestkové květy opadly,
chmýří vrb je jak dým.
Houpačka celá provlhla
večerním zamžením.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva