Svlékání tmy Dylan Thomas
Kdysi to byla ta barvitost rčení
Kdysi to byla ta barvitost rčení,
jimiž prosákla do mého stolu ošklivější strana
kopce s překoceným polem, kde tiše škola stála
a při hře rostl záhon dívek v bělobě a v černi;
musím uvolnit jemné mořské závaly slov,
aby čarovní utopenci vypluli v rozednění
a zabíjeli. Když jsem si hvízdal v oněch dnech
se školou a kluky v parku s umělým jezírkem,
kde jsme v noci kamenovali prochladlé kukaččí
milence v pelechu jejich listnatých loží,
stín jejich stromů byl slovo o mnoha odstínech
a lampa blesku pro ubožáky v tmách.
Tím, co teď budu říkat, sám sebe zbavím pout:
a každým kamenem jako bych porozvinul klubko.
PeopleSTAR (0 hodnocení)