Prohání se vítr po širém kraji,
divoce hvízdá v korunách stromů.
Ptáčkové mu velice spílají,
kam se jen vrátíme domů.
Hnízda jsi rozmetal po lese,
rozbitá vajíčka v keřích.
Větrný pane styďte se,
chování vaše veliký hřích.
Opouští les a fičí dál znova,
nahlíží drze do okna domu.
Chová se jak svůdce Casanova,
v lůžku odhalil ženu k tomu.
Cítíš se svěžeji v parném létě,
nedávej čest svou v sázku.
Pán větru zmizí zas ve světě,
nikdy ti nedá tu pravou lásku.
Nedám se chytit jsem dočasným,
za tvou něhu nenechám ani svůj stín.
Občas pomohu a jinde uškodím,
jsem závanem tajemným šílenstvím.
PeopleSTAR (2 hodnocení)