Já, tetované tělo mám,
hlavu, prsa, záda, nohy.
Přírodě, již se vyrovnám,
jednička jsem, ne mnohý.
I barvami, já jen hýřím,
od hlavy až po paty.
A na hrad Pražský mířím,
jako Václav, patron svatý.
(neosobní)
hlavu, prsa, záda, nohy.
Přírodě, již se vyrovnám,
jednička jsem, ne mnohý.
I barvami, já jen hýřím,
od hlavy až po paty.
A na hrad Pražský mířím,
jako Václav, patron svatý.
(neosobní)
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva