V měkoučkém mechu
hříbeček sedí
v tom lesním tichu
ustrašeně hledí.
Zda houbaře někde neuvidí
do košíčku se mu nechce
tak trochu je nenávidí
chtěl by se mechem, jen přikrýt lehce.
By ho tady nikdo nenašel
ale není to lehké se schovat
když vyrůstal, nejeden houbař prošel
ale HURÁ, je ještě brzy zvolat.
Ještě zdaleka vyhráno nemá
co tu těch houbařů projde!
Snad jen mochomůrka se má
na ni chuť, každého přejde.
Tak si hříbeček drží pěstičky
snad tady v lese zůstane
kolem sebe, jenom lištičky
jak krásná vůně, lesem se nese.
hříbeček sedí
v tom lesním tichu
ustrašeně hledí.
Zda houbaře někde neuvidí
do košíčku se mu nechce
tak trochu je nenávidí
chtěl by se mechem, jen přikrýt lehce.
By ho tady nikdo nenašel
ale není to lehké se schovat
když vyrůstal, nejeden houbař prošel
ale HURÁ, je ještě brzy zvolat.
Ještě zdaleka vyhráno nemá
co tu těch houbařů projde!
Snad jen mochomůrka se má
na ni chuť, každého přejde.
Tak si hříbeček drží pěstičky
snad tady v lese zůstane
kolem sebe, jenom lištičky
jak krásná vůně, lesem se nese.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva