Tam za vysokými vrcholky hor,
kam můj zrak nedohlédne,
ale člověk je zvídavý tvor,
že slunce se probouzí - nepřehlédne.
Zvědavě přes vrcholky nakukuje,
jakoby se bálo této překážky,
větřík si jen tak trochu odfukuje
a na nebe pošle, malé bílé polštářky.
Co za chvíli se stane zázraků,
nevíš, kam dřív se podívat,
slunce se pořádně opře do mraků
a tichá hudba lesů - bude doznívat.
Chtěla bych poděkovat za každý den,
vždyť žádný se nebude opakovat,
věřte mi, že šťastna tady jsem,
když s vánkem mohu tiše rozmlouvat.
kam můj zrak nedohlédne,
ale člověk je zvídavý tvor,
že slunce se probouzí - nepřehlédne.
Zvědavě přes vrcholky nakukuje,
jakoby se bálo této překážky,
větřík si jen tak trochu odfukuje
a na nebe pošle, malé bílé polštářky.
Co za chvíli se stane zázraků,
nevíš, kam dřív se podívat,
slunce se pořádně opře do mraků
a tichá hudba lesů - bude doznívat.
Chtěla bych poděkovat za každý den,
vždyť žádný se nebude opakovat,
věřte mi, že šťastna tady jsem,
když s vánkem mohu tiše rozmlouvat.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
VŠECHNU SVOU LÁSKU - TOBĚ DÁM
Ráno se probouzím s nadějí, že to pro mě bude krásný den! Ale také vím, že zázra...
ČTYŘI KNIHY BÁSNÍ - Jan Neruda
Řekla vlna k sestře vlně: "Proč mne stále stíháš?" Řek den bratr ku dni bratru: ...
PODZIM UŽ SVÉ BARVY LADÍ
Podzim už své barvy ladí, přicházejí už i mrazivá rána, je to brzy - to nám vadí...
Ráno se probouzím s nadějí, že to pro mě bude krásný den! Ale také vím, že zázra...
ČTYŘI KNIHY BÁSNÍ - Jan Neruda
Řekla vlna k sestře vlně: "Proč mne stále stíháš?" Řek den bratr ku dni bratru: ...
PODZIM UŽ SVÉ BARVY LADÍ
Podzim už své barvy ladí, přicházejí už i mrazivá rána, je to brzy - to nám vadí...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva