Tam za vysokými vrcholky hor,
kam můj zrak nedohlédne,
ale člověk je zvídavý tvor,
že slunce se probouzí - nepřehlédne.
Zvědavě přes vrcholky nakukuje,
jakoby se bálo této překážky,
větřík si jen tak trochu odfukuje
a na nebe pošle, malé bílé polštářky.
Co za chvíli se stane zázraků,
nevíš, kam dřív se podívat,
slunce se pořádně opře do mraků
a tichá hudba lesů - bude doznívat.
Chtěla bych poděkovat za každý den,
vždyť žádný se nebude opakovat,
věřte mi, že šťastna tady jsem,
když s vánkem mohu tiše rozmlouvat.
kam můj zrak nedohlédne,
ale člověk je zvídavý tvor,
že slunce se probouzí - nepřehlédne.
Zvědavě přes vrcholky nakukuje,
jakoby se bálo této překážky,
větřík si jen tak trochu odfukuje
a na nebe pošle, malé bílé polštářky.
Co za chvíli se stane zázraků,
nevíš, kam dřív se podívat,
slunce se pořádně opře do mraků
a tichá hudba lesů - bude doznívat.
Chtěla bych poděkovat za každý den,
vždyť žádný se nebude opakovat,
věřte mi, že šťastna tady jsem,
když s vánkem mohu tiše rozmlouvat.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
ZMĚNÍ SE NĚCO?
Mraky plují oblohou, na celičký svět vidí, pomoci však nemohou, mělo by to být -...
POČASÍ A LÁSKA
Větřík s lístečky si pohrává, sluníčko, jakoby se vykouknout bálo, jen ten deští...
PAK UŽ NA TEBE NIKDY NEZAPOMENU
Naděje jako malá perlička se zablýskne najednou, kam teď povede má cestička? Už ...
Mraky plují oblohou, na celičký svět vidí, pomoci však nemohou, mělo by to být -...
POČASÍ A LÁSKA
Větřík s lístečky si pohrává, sluníčko, jakoby se vykouknout bálo, jen ten deští...
PAK UŽ NA TEBE NIKDY NEZAPOMENU
Naděje jako malá perlička se zablýskne najednou, kam teď povede má cestička? Už ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva