Tam za vysokými vrcholky hor,
kam můj zrak nedohlédne,
ale člověk je zvídavý tvor,
že slunce se probouzí - nepřehlédne.
Zvědavě přes vrcholky nakukuje,
jakoby se bálo této překážky,
větřík si jen tak trochu odfukuje
a na nebe pošle, malé bílé polštářky.
Co za chvíli se stane zázraků,
nevíš, kam dřív se podívat,
slunce se pořádně opře do mraků
a tichá hudba lesů - bude doznívat.
Chtěla bych poděkovat za každý den,
vždyť žádný se nebude opakovat,
věřte mi, že šťastna tady jsem,
když s vánkem mohu tiše rozmlouvat.
kam můj zrak nedohlédne,
ale člověk je zvídavý tvor,
že slunce se probouzí - nepřehlédne.
Zvědavě přes vrcholky nakukuje,
jakoby se bálo této překážky,
větřík si jen tak trochu odfukuje
a na nebe pošle, malé bílé polštářky.
Co za chvíli se stane zázraků,
nevíš, kam dřív se podívat,
slunce se pořádně opře do mraků
a tichá hudba lesů - bude doznívat.
Chtěla bych poděkovat za každý den,
vždyť žádný se nebude opakovat,
věřte mi, že šťastna tady jsem,
když s vánkem mohu tiše rozmlouvat.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
AŤ KAŽDÝ DEN VÁM SVÍTÍ SLUNÍČKO
Velikonoce budou za námi a zase přijdou obyčejné dny. Ale vše překrásné je určit...
VELIKONOCE JSOU JEDNOU V ROCE
Namalovala jsem pro tebe vajíčko, snad všemi barvami září. To proto, že jsi moje...
POSTRACH ULICE
Jsi jak utržený ze řetězu, z tebe má strach celá ulice. Vím, že si moc nepomůžu,...
Velikonoce budou za námi a zase přijdou obyčejné dny. Ale vše překrásné je určit...
VELIKONOCE JSOU JEDNOU V ROCE
Namalovala jsem pro tebe vajíčko, snad všemi barvami září. To proto, že jsi moje...
POSTRACH ULICE
Jsi jak utržený ze řetězu, z tebe má strach celá ulice. Vím, že si moc nepomůžu,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva