Znám jedno město
jež každý den naplní slunce
a uchvátí všecko v té chvíli
Jednou večer jsem odplul
V srdci pořád to rašplování
cikád
Z plavidla
bíle natřeného
jsem viděl
jak mizí mé město
a ještě chvíli
vzpíná
náruč světel visících
v kalném vzduchu
Mariano 27. července 1916
jež každý den naplní slunce
a uchvátí všecko v té chvíli
Jednou večer jsem odplul
V srdci pořád to rašplování
cikád
Z plavidla
bíle natřeného
jsem viděl
jak mizí mé město
a ještě chvíli
vzpíná
náruč světel visících
v kalném vzduchu
Mariano 27. července 1916
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva