Rozebrali jsme noc, abychom ji potom mohli složit. Znovu prožít.
Ráno jsme se po polibku ztráceli v jablku z oceli.
Rozhoupali jsme se v síti zavěšených oček. Kolik že jich bylo? Krásně se nám snilo.
Pro naše životy střežíme klenoty touhy. Den je nám dlouhý.
Pouhý sen je pro nás vše a verše psané pod tíhou sentimentu smetu ti v hromádku dojetí...
Ráno jsme se po polibku ztráceli v jablku z oceli.
Rozhoupali jsme se v síti zavěšených oček. Kolik že jich bylo? Krásně se nám snilo.
Pro naše životy střežíme klenoty touhy. Den je nám dlouhý.
Pouhý sen je pro nás vše a verše psané pod tíhou sentimentu smetu ti v hromádku dojetí...
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva