Tmou šlehá mi do pokoje
nepovědomý hlas.
Sedíme u tvého zdroje,
já, žárovka, čas.
Sedíme u tvého zdroje
jak topoly nad jezem.
Tajemné ztišení tvoje
zní modravým železem.
Modravým železem hutí
syčí i minulost v nás.
Noci má bez usnutí,
smím zhasnout, když odchází čas?
nepovědomý hlas.
Sedíme u tvého zdroje,
já, žárovka, čas.
Sedíme u tvého zdroje
jak topoly nad jezem.
Tajemné ztišení tvoje
zní modravým železem.
Modravým železem hutí
syčí i minulost v nás.
Noci má bez usnutí,
smím zhasnout, když odchází čas?
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘED NOCÍ -Jaroslav Vrchlický
Jako po nešporách v celu svou mnich se vrací zadumán a sám, denně nad svou prací...
ODKUD? - Jaroslav Vrchlický
Odkud jen se bere síla v nás, stokrát zdeptána, že vstane zas? Je to úděl božstv...
SLOVO - Jaroslav Vrchlický
Lidské slovo málo platí, nejbližší je chvíle zchvátí. Lidské slovo v duše bědnu...
Jako po nešporách v celu svou mnich se vrací zadumán a sám, denně nad svou prací...
ODKUD? - Jaroslav Vrchlický
Odkud jen se bere síla v nás, stokrát zdeptána, že vstane zas? Je to úděl božstv...
SLOVO - Jaroslav Vrchlický
Lidské slovo málo platí, nejbližší je chvíle zchvátí. Lidské slovo v duše bědnu...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva