Tmou šlehá mi do pokoje
nepovědomý hlas.
Sedíme u tvého zdroje,
já, žárovka, čas.
Sedíme u tvého zdroje
jak topoly nad jezem.
Tajemné ztišení tvoje
zní modravým železem.
Modravým železem hutí
syčí i minulost v nás.
Noci má bez usnutí,
smím zhasnout, když odchází čas?
nepovědomý hlas.
Sedíme u tvého zdroje,
já, žárovka, čas.
Sedíme u tvého zdroje
jak topoly nad jezem.
Tajemné ztišení tvoje
zní modravým železem.
Modravým železem hutí
syčí i minulost v nás.
Noci má bez usnutí,
smím zhasnout, když odchází čas?
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z ÚSMĚVŮ IDIOTA - Jan Vodňanský
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva