To jsem já

Pod tajnou skrýží,
kde já své pocity skrývám,
mám uvázanou opici,
lidem jsem se vyhýbal,
protože když otevřel jsem jim své srdce,
zneužili mě a svázali mi ruce,
udělali ze mě cizince ve vlastním těle
a to jen proto že viděli jak se mi dobře vede.
Ještě předtím než jsem zabloudil,
ze srdcem jsem marodil,
ztráta otce a hluboké zklamání,
žal jen psaní zahání,
však místo vzpružení zvolil jsem si mučení,
to když jsem od kamarádů okusil trávu,
v tom okamžiku mi pozměnili hlavu
a má osobnost zůstala ve hlubokém srabu.
Když mi došlo že jsem zapomněl kdo jsem
a pomalu se rozpomínal na dobu před Pavlínou a trávou,
málem jsem na Blšaňáku skočil dolů hlavou.
Pak ale v naději zaslechl jsem svojí duševní sílu
a pozitivní přednosti co mi vracejí do života víru,
já jednoduše překonal všechnu tíhu,
a i přes to že mi dal do pití někdo drogy
a zamotal mi nohy,
nezastavil můj pohyb.
Prožil jsem spoustu chyb z vlastní solidarity.
Teď už vím kdo jsem,
našel jsem své nitro a kvetu jako staré malířské plátno,
které ty vybarvuješ svojí láskou, něhou, milováním.