Slovem, jako skutkem,
v něž víru svou opřít.
Malým tím ostrůvkem,
více, z darů prozřít.
By dík byl vroucnější,
za věrnost a štědrost.
I pocit mocnější,
jak z života radost.
Tobě, já tak oddán,
úmluvě jen naší.
Já, hojitel svých ran,
vždyť i duši krášlí.
v něž víru svou opřít.
Malým tím ostrůvkem,
více, z darů prozřít.
By dík byl vroucnější,
za věrnost a štědrost.
I pocit mocnější,
jak z života radost.
Tobě, já tak oddán,
úmluvě jen naší.
Já, hojitel svých ran,
vždyť i duši krášlí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
- Atd -
A tak dále nenadálé. Co je dbalé, v ztrátách stále, atak dojem. A to zralé s v...
Dříve a dnes
Podzimní kouře z komínů, sem tam ty spoře zavoní či proviní se pro špínu, kdy je...
Básnění
Zdává se mi o zázemí na zemi. V zaznění kouzlení z bláznění. Zpráva zření, co...
A tak dále nenadálé. Co je dbalé, v ztrátách stále, atak dojem. A to zralé s v...
Dříve a dnes
Podzimní kouře z komínů, sem tam ty spoře zavoní či proviní se pro špínu, kdy je...
Básnění
Zdává se mi o zázemí na zemi. V zaznění kouzlení z bláznění. Zpráva zření, co...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva