Slovem, jako skutkem,
v něž víru svou opřít.
Malým tím ostrůvkem,
více, z darů prozřít.
By dík byl vroucnější,
za věrnost a štědrost.
I pocit mocnější,
jak z života radost.
Tobě, já tak oddán,
úmluvě jen naší.
Já, hojitel svých ran,
vždyť i duši krášlí.
v něž víru svou opřít.
Malým tím ostrůvkem,
více, z darů prozřít.
By dík byl vroucnější,
za věrnost a štědrost.
I pocit mocnější,
jak z života radost.
Tobě, já tak oddán,
úmluvě jen naší.
Já, hojitel svých ran,
vždyť i duši krášlí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Být moderním
A kdo jím v pravdě není? Každý dobovým zněním, byť i ohlíží se, hledě velkoryse....
Úsměvy
Projevy ty, v lidské tváři, jež výrazem stavu duše. Vztahem vstřícnosti i září, ...
ZVUK
Tajemným chvění zvuku, jenž i hmotou prochází. Proniká, nenarazí, v tlakové míře...
A kdo jím v pravdě není? Každý dobovým zněním, byť i ohlíží se, hledě velkoryse....
Úsměvy
Projevy ty, v lidské tváři, jež výrazem stavu duše. Vztahem vstřícnosti i září, ...
ZVUK
Tajemným chvění zvuku, jenž i hmotou prochází. Proniká, nenarazí, v tlakové míře...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva