Toulám se zapomenutým krajem,
provázejí mě jen vzpomínky.
Proč někdy si na odvážné hrajem?
Já po cestě sbírám - dětství kamínky.
A tolik bych se chtěla vrátit
do toho zapomenutého kraje.
Lze vůbec tu vzdálenost zkrátit?
Ale nápad, v mé mysli zraje.
Vrátím se tam a zůstanu,
vždyť tam jsem dětství prožila.
Snad za to - odměnu dostanu,
ale jen to, co tam jsem vložila.
provázejí mě jen vzpomínky.
Proč někdy si na odvážné hrajem?
Já po cestě sbírám - dětství kamínky.
A tolik bych se chtěla vrátit
do toho zapomenutého kraje.
Lze vůbec tu vzdálenost zkrátit?
Ale nápad, v mé mysli zraje.
Vrátím se tam a zůstanu,
vždyť tam jsem dětství prožila.
Snad za to - odměnu dostanu,
ale jen to, co tam jsem vložila.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
JAK JÁ TOBĚ ZÁVIDÍM!
Jak já tobě závidím, když tě s dívkou uvidím. Na mě se ta smůla lepí, ale přece ...
Datel nám záviděl
Projedeme městem, dědinou, hlavně se mi chlapče - neohlížej za jinou! Kolem nás ...
10 LET na PeopleLovePeople a poděkování všem, co čtou mé bás...
Jak ten čas jenom utíká, jsem zase o 10 let starší. Plyne si, plyne - nic neříká...
Jak já tobě závidím, když tě s dívkou uvidím. Na mě se ta smůla lepí, ale přece ...
Datel nám záviděl
Projedeme městem, dědinou, hlavně se mi chlapče - neohlížej za jinou! Kolem nás ...
10 LET na PeopleLovePeople a poděkování všem, co čtou mé bás...
Jak ten čas jenom utíká, jsem zase o 10 let starší. Plyne si, plyne - nic neříká...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva