Mosty jdou,
čas překlenou,
legendám zapomenou.
A křídla noci obejmou tě,
pustá krajina a temno lesů smutek rodí
Transilvania!
Je prokletá a tajemná,
je země pověr nezbavená,
kamenné zdi hradu stojí nepokořené.
Jsou cesty které končí v horách
Transilvanie.
Zasněná a hledaná,
Je staletá, ukrývaná.
Vítr smutné písně zpívá,
bloudí krajinou.
Ve sněhu jdou stopy vlků
tichem přede mnou.
PeopleSTAR (13 hodnocení)