Tři poutníci - Raven

Den předal hlídku měsíci
kolik je, to říct nesvedu
úvozem jdou tři poutníci
ten první o dost vepředu

kdo je to, že tak utíká?
neohlíží se, uspěchaný
já vám to ještě neříkal?
ten první - jsou mé plány

cesta se kroutí bodláčím
a není zrovna hezká
druhý prvnímu nestačí
ten druhý - jsem já dneska

třetí pak druhého dohání
vždyť už ho málem minul
on je, co jsem rozbil, poranil
ten třetí je součet mých činů

není to nadlouho, to já vím
pošlapou už jenom krátce
první se brzo unaví
počká na křižovatce

na dvojku se křivě usměje
únavu ve tváři vrytou
tak se mé plány a naděje
setkají s realitou

a už je třetí dohání
jak policajt, říká si druhý
huláká: To je mi setkání
budou se platit dluhy!

doběhl je v těžkých holinkách
rázně, má dáti-dal v hlavě
už není žádný smích ani strach
pryč jsou ti poutníci, až zmizí vzpomínka
zbude jen vítr v trávě