Každý tajemství své ukrývá,
jehož bytostným je zřením.
Tajů na povrch pak ubývá,
se světem vnějším, třením.
Ta komnata našeho bytí,
tak střežená i otevřená.
Duše naší, našeho krytí,
i úzkostí někdy sevřená.
To je ta naše hloubka pravá,
to nitro nejzranitelnější.
Ta, jež životu smyslu dává,
balená třecí zónou vnější.
Svět přirozený, subjektivní,
jenž v objektivní se tak hněte.
A po celý život aktivní,
nakonec i koleje vyjeté.
jehož bytostným je zřením.
Tajů na povrch pak ubývá,
se světem vnějším, třením.
Ta komnata našeho bytí,
tak střežená i otevřená.
Duše naší, našeho krytí,
i úzkostí někdy sevřená.
To je ta naše hloubka pravá,
to nitro nejzranitelnější.
Ta, jež životu smyslu dává,
balená třecí zónou vnější.
Svět přirozený, subjektivní,
jenž v objektivní se tak hněte.
A po celý život aktivní,
nakonec i koleje vyjeté.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ono se řekne
Ale pak se to smekne, málem zakleto, v poloze vznětné. Ono se řekne, zda je co ...
- Soud -
Po proudu plout, odtud hrou hrotů i proti zrodu chod. Z pout a svodů pnout i sh...
Zázrak v trávě
Pampeliško, v zelené trávě zářivá, v květu jak slunce na modrém nebi. Stvolem ro...
Ale pak se to smekne, málem zakleto, v poloze vznětné. Ono se řekne, zda je co ...
- Soud -
Po proudu plout, odtud hrou hrotů i proti zrodu chod. Z pout a svodů pnout i sh...
Zázrak v trávě
Pampeliško, v zelené trávě zářivá, v květu jak slunce na modrém nebi. Stvolem ro...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva