Za trochu lásky šla jsem světa kraj.
a vrátila se s prázdnou náručí.
Život, ten tě vždycky poučí.
Sny rozplynou se jako z cigarety dým,
přes palubu přelijí se vlny
a z růží, které byly darovány z lásky,
zbudou jenom tvrdé, ostré trny...
a vrátila se s prázdnou náručí.
Život, ten tě vždycky poučí.
Sny rozplynou se jako z cigarety dým,
přes palubu přelijí se vlny
a z růží, které byly darovány z lásky,
zbudou jenom tvrdé, ostré trny...
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva