Trochu jinak

Všechno vidím trochou jinak,
tak se na mě nezlob.
Jako bych plul na lodi,
od který nemám veslo.
Chtěl bych uklidit ty emoce,
ale kam by se to vešlo?
Asi do schránky,
od který nemám heslo.
K životu jsem přišel,
jak slepý k houslím.
Že se nemám ptát,
že se vše jednou dozvím.
A tak mi jenom řekněte,
jestli je to se mnou moc zlí.
Jestli piju moc vín,
kurva kdo ví!
Všechno vidím trochou jinak,
na věci mám jinej názor.
Moje myšlenky,
jsou spíš na straně zápor.
Hlas mého smíchu,
nahrazuje simulátor.
Proč nemám přátele?
Přestal jsem dělat nábor.

Jestli budu vysoko,
dokážu skočit?
Zadržuji slzy,
ale pálí mě oči.
Dokážu to nabít,
přiložit k hlavě a skončit?
Pořád stejný otázky,
ten stejný pocit.

Nechci se omlouvat,
tak proč se mě ptáš?
Pořád stejná otázka,
vždyť odpověď znáš.
Nemůžeš mě změnit,
beru do ruky snář.
Přes tu tmu vidím jen sebe,
moře a pláž.
Jak jsem se do srdcí,
těch ostatních zapsal?
Všechny ty texty,
který jsem napsal.
Dívej se mi do očí,
řekni, že jsem bastard.
Emoce na bodu varu,
jak rozpálenej asvalt.
Tečky které píšu,
na konci věty.
Doběhnout do cíle,
odšlápnout všechny ty mety.
Přestat moknout,
dodělat základy střechy.
Ze stolu sfouknout,
ty opadalé květy.