Do konvičky trošku vody,
na pokropení svobody.
Zalít kytku, by se mohla,
rovnat, vykvést, neb je ohlá.
I vyschlá duše, stísněná,
vybledlá jen jako stěna.
Rozdává se ve své touze,
a v pokleknuté poloze.
Prosbou síly, by květ dala,
vždyť i o přízeň si stála.
Rozvinutím v plných barvách,
náhradou, za zvířený prach.
na pokropení svobody.
Zalít kytku, by se mohla,
rovnat, vykvést, neb je ohlá.
I vyschlá duše, stísněná,
vybledlá jen jako stěna.
Rozdává se ve své touze,
a v pokleknuté poloze.
Prosbou síly, by květ dala,
vždyť i o přízeň si stála.
Rozvinutím v plných barvách,
náhradou, za zvířený prach.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva