Modříny kolem louky rozsvícené
se v temné vody dívají.
Po travách, metlicích van stíny žene,
květiny zpívají.
Den zlatí daňkům bílé skvrny v hnědi
a zrak jich strnul pátravý.
Zvuk rohu z dálky - smutné oči hledí ---
zčeřené nad trávy.
Jediné moře, světel širá dráha
slunečným zlatem chví se měnivá.
Nějaká plachost na všem váhá, váhá,
a nedůvěřivá.
se v temné vody dívají.
Po travách, metlicích van stíny žene,
květiny zpívají.
Den zlatí daňkům bílé skvrny v hnědi
a zrak jich strnul pátravý.
Zvuk rohu z dálky - smutné oči hledí ---
zčeřené nad trávy.
Jediné moře, světel širá dráha
slunečným zlatem chví se měnivá.
Nějaká plachost na všem váhá, váhá,
a nedůvěřivá.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva