Učenec jediné svíce Wallace Stevens
Petr Poříz u klavíru
I
Jako mé prsty po klávesách
hrají hudbu, tak právě týž zvuk
hraje též hudbu na mou duši.
Hudba je tedy pocit, ne zvuk,
a tudíž to, co cítím tady
v pokoji, když po tobě toužím,
v hlavě tvůj modrostinný hedváb,
je hudba. Je to jak nápěv,
jímž starce napjala Zuzana;
v prohřátém zeleném večeru
se koupala v klidné zahradě,
když rudookým starcům basy
bytostí bušily v mámivých
akordech; a jejich řídká krev
tepala v pizzicatech hosana.
PeopleSTAR (0 hodnocení)