UMĚLEC, KÝČAŘ, KRITIK A SNOB
Kýčař pravil umělci:
ty jsi jako co, dobrý jsem tady já.
Chválíc se tak, jak jsou velcí,
a že kdekdo se k němu zná.
Umělec se pousmál, řka:
jako ponocný ty troubíš.
Um tvůj dožije se zítřka,
hloupě se jen zdobíš.
Moje práce pohrdaná,
propadává sítem dnešním.
Jiná věc tu ale daná,
svěcená i vínem mešním.
Do hovoru vstoupil kritik,
a rozdělil tak oběma.
Neskrývaje v líci tik,
spíše zmaten a ústa němá.
I na řadu přišel také snob,
a v pokloncích se představil:
kumšt má přece mnoho podob,
tak rozdávaje úsměv tavil.
Pak umělec hovor ukončil,
podaje všem ruku.
Zbytečných zde promarněných chvil,
a prázdného toho hluku.
PeopleSTAR (0 hodnocení)