USILUJ

Aby to bylo o něčem,
a smysluplný obsah to dávalo.
Slovem pohlaď, ne jako mečem,
aby i o něm se ti zdávalo.

Byť svody tě ovládají různé,
našeptávajíce ti klamně.
Také představy všeliké hrůzné,
jako v závislosti omamné.

Pohlaď slovem vlídným,
přejícím a dávajícím.
Povzbudivým, upřímným, klidným,
i svědomí zpytujícím, kajícím.

Každý jinak tu zařazený v životě,
jiný má osud, představy a cíle.
Vděčný pak změně, osvěživé novotě,
které mu přináší i jeho píle.

A každý zde má svůj smysl,
svoji mysl a svůj úmysl.
Chce být také vyslyšen,
pochopen a povýšen.

Pohlaď slovem trpícího,
podej mu ruku, otři krev.
Pak křivým slovem mluvícího,
pokárej vždy bez prodlev.

Vlídností se nejvíc zmůže,
přejícností, obětavostí a ukázněností.
Tak pokorou z trnu vykvete růže,
dosažením váženosti.

Jsme jen lidé nedokonalí,
se snahou se zdokonalovat.
Kdo je větší, všichni jsme jen malí,
i slovem učíme se malovat.