Usíná jeteliště po útoku včel.
Tisíce džbánečků, a všecky prázdné jsou,
jsou prázdné ode dna až do skloněných čel,
než k ránu naplní se znova pod rosou.
Paličky schýlené, vesmíry vonných drúz,
spí jenom napolo, zbrocené chladem hvězd,
jak by je křížem krážem ožehl Velký vůz,
nežli se s rojem jisker vznesl nad rozjezd ---
tak vedle tebe padám k jetelišti hvězd.
Tisíce džbánečků, a všecky prázdné jsou,
jsou prázdné ode dna až do skloněných čel,
než k ránu naplní se znova pod rosou.
Paličky schýlené, vesmíry vonných drúz,
spí jenom napolo, zbrocené chladem hvězd,
jak by je křížem krážem ožehl Velký vůz,
nežli se s rojem jisker vznesl nad rozjezd ---
tak vedle tebe padám k jetelišti hvězd.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva